Poslední roky přibývá zim s abnormálně vysokými teplotami, které lámou rekordy. Vyhněme se otázce, jakou měrou za nezvyklým chováním počasí stojí globální oteplování, lidská společnost či přirozené přírodní cykly, a položme si otázku, která se nás dotýká mnohem bezprostředněji: „Jaký vliv má nadprůměrně teplá zima na rostliny a zvířata?“

V zimě stromy odpočívají a pokud neprojdou určitým počtem mrazivých dní, rostlinné hormony zabraňující pučení se neodbourají a na jaře na nich nevyraší listy. Strom je tak odsouzen k zániku. Mírnou zimou oslabené stromy také mnohem hůře odolávají svým škůdcům. V současnosti jsou nejviditelnějším projevem teplých zim kůrovcové kalamity, které decimují smrkové lesy po celé republice. Nutno dodat, že kdyby v našich lesích nerostly jen stejnověké monokultury smrku, dopad klimatických změn by byl mnohem mírnější.

Loňský rok byl extrémní z hlediska přemnožení hrabošů, kteří nadělali mimořádné škody v zemědělství. Za normální situace by v důsledku sněhové pokrývky a nedostatku potravy došlo k dramatickému úbytku populace hrabošů. Při mírné zimě však hraboši najdou dostatek šťavnaté potravy a je tak možné, že se situace ani příští rok nezlepší.

Asi nejvíce zdrcující dopad má mírná zima na zvířata, která se ukládají k zimnímu spánku pod zem. Jedná se především o nejrůznější druhy hmyzu, plazy, obojživelníky a drobné savce. Za normálních okolností vytváří sněhová pokrývka izolační vrstvu a zimující dutiny jsou proto suché a vytváří pro zvířata dostatečný teplotní komfort. S vysokými teplotami vzduchu je spojena zvýšená vlhkost a podmáčení půdy. V mokrém prostoru se daří plísním a bakteriím, které trápí nejen zimující živočichy, ale i nás lidi zvýšeným výskytem viróz a onemocnění dýchacích cest.

Změna počasí však nemusí přinést úlevu – příchod holomrazů po dlouhém teplém a vlhkém období jen dokoná započatou zkázu. Příchod bílé zimy proto udělá radost nejen milovníkům zimních sportů a majitelům vleků, ale také přírodě samotné.