Akademický malíř František Podešva (1893–1979) se původně vyučil houslařem u Josefa Lídla na Zelném trhu v Brně. V letech 1912–1915 studoval na pražské Akademii výtvarných umění. Asi málokdo ale ví, že byl po dobu své vojenské služby v armádě Rakousko-Uherska nasazen jako tzv. „Fliegerbildauswerter“ – maper  (vyhodnocovač snímků). Zde zřejmě Podešvův  výtvarný talent napomohl jeho přidělení k této válečné odbornosti. Jeho úkolem bylo z leteckých snímků skládat a překreslovat mapy pro vojenské účely. V „rýsovně“ (obr. č. 1) zakreslit souřadnice, doplnit popis lidských sídel, přírodních prvků – řek, lesů a hlavně strategických objektů nepřátel.  Na obr. č. 2 je na snímku tento popis: Lager?, Ljubaništa a nějaké linie. Na tyto snímky jsem narazil v soukromém fotoalbu F. Podešvy při skenování snímků pro chystanou publikaci o jeho životě a díle. Ihned mne upoutaly. Leteckému snímkování jsem se totiž v jednom svém článku již věnoval.

V počátcích létání se snímkování z letadla začalo využívat také ve vojenství – k tomu přispěl velký pokrok v letecké technice a ve vývoji fotoaparátů a filmových materiálů, a to již během 1. světové války. Kamery byly pro tento účel na velký formát negativu 18x24 až 30x40 cm, a to z důvodů zachycení co nejvíce detailů, citlivý materiál  je povětšinou skleněná deska. Formáty se užívaly i menší, podložka však nebyla skleněná ale ohebná celuloidová, později bezpečnější méně hořlavá triacetátová. Takový film byl určen do tzv. „špionážních“ kamer nebo pro zachycování průběhu leteckých soubojů pomocí filmové kamery na 35 mm a později, ve 2. světové válce, na 16 mm film. Těmto kamerám se říkalo „fotokulomety“,  piloti je měli namontovány  ve svých stíhačkách a sloužily k pozdějšímu rozboru akce při vzdušných soubojích.

Zpět k malíři. Muzeum regionu Valašsko spolupracuje na přípravě monografie o Františku Podešvovi. Do ní bylo ze sbírek muzea vybráno několik obrazů tohoto významného valašského malíře, jehož kreslířské nadání se uplatnilo za 1. světové války na bojištích v Haliči a Albánii.