Vídeňský pivní císař a vášnivý lovec. Ano, řeč bude o Antonu Dreherovi mladším. Jako jeden z prvních pivovarníků pro převoz piva začal využívat umělé chladicí technologie a právě export piva do zámoří mu vynesl značné jmění. Více o broumovském rodákovi se dozvíte v článku Pavla Mašláně, za který velmi děkujeme.

V roce 1894 koupil broumovský velkostatek Anton Dreher junior (1849 - 1921), který patřil ve své době k nejvýznamnějším podnikatelům v habsburské monarchii. Dreher se narodil ve Vídni, po otci stejného jména převzal úspěšnou pivovarnickou firmu v Klein-Schwechatu u Vídně a on sám za svého vedení podnítil další rozmach rodinného podniku. Když jeho otec zemřel, bylo mu čtrnáct let, a až do jeho plnoletosti v roce 1870 za Antona vedli podnik jeho dva poručníci.

Kromě čtyř pivovarů (Schwechat, Kőbánya, Terst a Měcholupy) získal Dreher mladší na starosti i rozsáhlé pozemkové vlastnictví. Už jeho otec zakoupil majetky v Rakousích, Čechách (velkostatek Měcholupy), či Uhrách (pivovar Kőbánya v Pešti), Anton přikoupil na Moravě velkostatek Hrotovice a v březnu 1894 roku Brumov. Dreher jako první začal v pivovarnictví používat umělé chladící zařízení, to umožnilo v speciálních vagónech přepravovat pivo na velké vzdálenosti. Právě export piva do zámoří, vynesl Drherovi velké jmění a časem se mu začalo přezdívat „vídeňský pivní císař“. Jeho pivovary se staly na počátku 20. století s produkcí okolo 1,25 miliónů hektolitrů jedněmi z největších na světě. Velké jmění vyneslo Drehera do nejvyšších hospodářských a společenských kruhů a jeho postavení bylo zesíleno i jmenováním za člena rakouské panské sněmovny v roce 1902, již dříve byl poslancem zemského sněmu v Dolním Rakousku. Byl také členem svazu pivovarníků a klubu

Anton Dreher byl vášnivým lovcem a neváhal na svůj koníček použít velké finanční prostředky. V letech 1868–1872 byla na uherské straně hranice v blízkosti osady Sv. Štěpán vybudovaná obora Luborča s rozlohou okolo 4 000 hektarů, rozdělenou do tří částí, kdy jedna sloužila k chovu mufloní zvěře, druhá zvěři dančí, ve třetí se chovala zvěř černá a jelení. Tuto oboru Dreher koupil a na moravské straně v letech 1894–1897 založil oboru další o výměře 1 186 ha. Nová obora se rozkládala v bezprostřední blízkosti Štěpána v lesích okolo uherské hranice, vstupní brána do ní byla u hájovny na konci osady. Dreher nechal také vystavět v oboře Luborča lovecký zámeček Anthonstál, kde zval na lov významné osobnosti z politických a podnikatelských kruhů z Vídně. Byli mezi nimi například tři bývalí ministerští předsedové monarchie.

Anton Dreher zemřel počátkem srpna roku 1921 a Brumov po něm zdědil jeho vnuk Oskar Anton, ten ale náhle zemřel ve věku nedožitých dvanácti let roku 1926. Rodinné majetky na brumovsku poté připadly po dlouhých dědických jednáních jeho matce Edeltrudě, tehdy podruhé provdané hraběnce Kulmerové.

Článek zveřejnil Valašský deník 29. 7. 2021, odkaz zde.