Stálé expozice

V tom vsetínském zámku

Komorní expozice nabízí v kostce historii zámku a bývalých majitelů vsetínského panství. Tentokrát tak trochu netradičně - interaktivně vám na sebe leccos prozradí sami majitelé zámku, jejichž postavy v životní velikosti vás přivítají v zámeckém vestibulu. Součástí nové expozice je i ukázka archeologických nálezů ze Vsetínska a ze zámeckých sklepů, které jako nejstarší části zámecké budovy byly odkryty v 60. letech minulého století. Bonusem je pak Historický kaleidoskop, který vás obrazovou formou seznámí s fakty i fikcemi z minulosti zámku a jeho majitelů.

Za dobu dlouhou 400 let se vsetínský zámek stal nedílnou součástí historie našeho podhorského města a celého Vsetínska v srdci Valašska. Mnohdy byl doslova přímým svědkem nejrůznějších historických událostí. I když v posledních desetiletích 20. stol. se v něm spíše hrávalo na cimbálku a snad ještě častěji tančilo v kole či na jevišti, nebyl v minulosti určen výhradně k účelům kulturním.
Jako šlechtické sídlo sloužil zámek od počátku 17. stol. především k bydlení a reprezentačním účelům, v historických mezidobích též jako sídlo správy vsetínského panství. V jeho zdech se vystřídalo mnoho majitelů a správců. Někteří z nich za sebou zanechali v dějinách Vsetínska výraznější stopu, ať už v podobě materiální nebo jen v zápisech kronikářů a historiků. K jiným byla paměť letopisců méně milosrdná. Každé ze čtyř století vtisklo zámku svůj specifický charakter. Až do poloviny 18. stol. Se mohli návštěvníci zámku obdivovat vzdušným renesančním arkádám kolem celého nádvoří, zatímco jeho majitelé díky nim často trpěli chladem a po přepadení a vypálení zámku uherskými povstalci – kuruci dlouho i jeho bezútěšným stavem. Teprve ve 30. letech 19. stol., po rozšafnější přestavbě za posledního šlechtického majitele, rozkvetl zámek do nové, tehdy módní klasicistní podoby, kterou si udržuje prakticky až dodnes. Děje, které se na půdě zámku po dobu jeho existence odehrávaly by vydaly na slušnou publikaci. Zabývat se všemi zevrubně nebylo záměrem autorů expozice. Ta chce pouze připomenout nejvýznamnější milníky jeho stavebního vývoje a seznámit návštěvníka s majiteli, kteří se do jeho historie zapsali nejvýrazněji.

Autorky scénáře: Mgr. Hana Jabůrková a Mgr. Olga Mehešová
Část o nejstarším osídlení Vsetínska: Mgr. Ladislav Štěpánek
Výtvarná realizace: Božena Spáčilová

Pod jménem Valachů

V rámci inovace stálých expozic vsetínského muzea byla k 27. 7. 2010 nově otevřena historická expozice „Pod jménem Valachů“ , která je věnována historii lidových bouří na Vsetínsku v 17. a 18. století. Historické exponáty a památky dokládají rozsáhlý a významný odboj neohrožených obyvatel moravsko-uherského pomezí proti katolické vrchnosti v průběhu let 1620 - 1644. Po boku protihabsburské domácí i cizí reformační šlechty vedli Valaši otevřený i skrytý boj „Ve jménu Boha a vlasti“ především za zachování svého náboženského cítění, proti neúnosným feudálním povinnostem a za získání svobody samotné. Ani po násilném umlčení lidového hnutí na sklonku třicetileté války tajný zápas poddaných za svobodu hlásání božího slova neskončil. V 18. století se Valašsko dokonce stává příkladem pro ostatní moravské evangelíky v předtolerančním hnutí a vede k vydání Tolerančního patentu Josefa II. v roce 1781.

Autorka scénáře: Mgr. Hana Jabůrková
Výtvarná realizace: Božena Spáčilová

Počátky sběratelské činnosti na Vsetínsku

Nová expozice vsetínského muzea věnuje pozornost nejstarším muzejním sbírkám, významným výstavním událostem, které koncem 19. století podnítily i na Valašsku národní sběratelskou aktivitu a vzdává hold osobnostem, jejichž zásluhou muzeum ve Vsetíně vzniklo a úspěšně se dále rozvíjelo. První ojedinělé sběry nadšených dobrovolníků umožnily už v osmdesátých letech 19. století lépe poznat život, kulturu a tradice místních obyvatel, jejich řemeslné dovednosti, včetně přírodního bohatství zdejšího dosud nepoznaného kraje, a přilákat zde nové cestovatele, umělce i podnikatele v nejrůznějších průmyslových oborech. První výstavní projekty zkrátka pomohly, spolu s dalšími aktivitami, otevřít světu brány na Valašsko. V expozici máte možnost shlédnout unikátní exponáty, které patří k nejstarším ve vsetínských muzejních sbírkách, a které se vztahují k Umělecké a valašské národopisné výstavě na Vsetíně 1892 a Národopisné výstavě českoslovanské v Praze 1895. Provází je desítka informačních panelů, věnovaných vybraným osobnostem kulturního a společenského života vsetínského na přelomu 19. a 20. století. Vystaveny jsou i památky z osobní pozůstalosti MUDr. Františka Sovy a jeho choti Bibiany Sovové – Václavkové, kteří se zasloužili nejen svou veřejnou aktivitou, ale i darováním své soukromé sbírky starožitností o založení vsetínského muzea v r. 1924.

Autorka scénáře: Mgr. Hana Jabůrková
Odborná spolupráce: Mgr. Milada Fohlerová
Výtvarná realizace: Božena Spáčilová

Zámecký přijímací salon vybavený zámeckým historickým mobiliářem slouží současně jako slavnostní sál k pořádání komorních svatebních obřadů.

Vsetín na prahu moderní doby

Architekt Dušan S. Jurkovič, výtvarní umělci – bratři František, Emil a Rudolf Hlavicové, podnikatelský rod Thonetů a Kohnů, Reichů, bratři Bubelové, moravský Edison Josef Sousedík a další podnikatelé, kteří stáli u zrodu a rozvoje průmyslové výroby a kultury na Vsetínsku se představují prostřednictvím vybraných muzejních exponátů v expozici o šesti samostatných celcích:

Expozice „Básník dřeva, architekt Dušan S. Jurkovič“ představuje počáteční architektonické návrhy i realizace, výstavní národopisné projekty a nábytkářskou tvorbu významného slovenského architekta, působícího v letech 1889-99 na Valašsku, kde začínal jako asistent ve stavební a projekční kanceláři vsetínského stavitele Michala Urbánka.





„Salón bratří Hlaviců“ je věnován životu a malířské a sochařské tvorbě vsetínských výtvarných umělců, bratrům Františkovi, Emilovi a Rudolfovi Hlavicům.










Expozice „Ohýbaný nábytek - symbol moderní doby“ představuje jeden z nejvzácnějších sbírkových fondů vsetínského muzea, a to nábytek z ohýbaného dřeva firem J. & J. Kohn a Gebrüder Thonet, včetně několika exponátů neznámých výrobců. Tuto originální přehlídku, především sedacího nábytku, doplňuje neméně originální ukázka původních gobelínů z Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí.





„Počátky průmyslové výroby a moravský Edison Josef Sousedík“ je název expozice bohaté na muzejní sbírkové předměty z historických i etnografických fondů, které interpretují období kořenů a počátků průmyslové výroby na Vsetínsku (obchod s dřevem, sklářství, nožířství), včetně díla vsetínského podnikatele a starosty Josefa Sousedíka, který svými vynálezy a elektrotechnickými výrobky práh moderní doby směle překročil.






Autorky scénáře: Mgr. Hana Jabůrková a Mgr. Olga Mehešová
Výtvarná realizace: Božena Spáčilová

Od kolébky po rakev

Expozice nazvaná „Od kolébky po rakev“ o rodinných obyčejích a obřadech v běhu lidského života seznamuje se zlomovými událostmi v životě valašského člověka minulých staletí – narozením, svatbou a skonem.

Úvod expozice je věnován počátku života a s ním spojenému těhotenství, porodu, šestinedělí, křtu a v současnosti už zaniklému úvodu. V „kútě“ pro šestinedělku je k vidění vzácná a dnes již neznámá koutní plachta z 19. století, přes sto let staré oblečky na novorozeňátko, vzácný koutní hrnec a samozřejmě symbol narození – kolébka z roku 1823.

V další části se návštěvníci obeznámí se slavením tehdy jedné z nejdůležitějších událostí života – svatby, jež byla provázena řadou obyčejů, zvyklostí, obřadů, písní a tanců. Scénce ze svatební hosty dominují nevěsta a ženich ve valašských svatebních krojích z druhé poloviny 19. století, spatřit tu lze cennou bohatě vyšívanou úvodovou plachtu, již dostávala nevěsta o svatebním dnu, tradiční součást hostiny - svatební koláč a řadu dobových svatebních fotografií.

Poslední prezentované téma pak symbolicky zakončuje nejen pozemskou pouť člověka, ale i celou expozici –– hlavním tématem je smrt a pohřební zvyky a obyčeje. Můžete zde nahlédnout do valašské roubenky, v níž je na svou poslední cestu nachytán neopravdový nebožtík v opravdové dřevěné rakvi.


Autorka scénáře: Mgr. Milada Fohlerová
Výtvarná realizace: Božena Spáčilová

Putování Valašskem a jeho tradicemi

Expozice nazvaná „Putování Valašskem a jeho tradicemi“ přibližuje formou textů moravského národopisce F. Bartoše a starých muzejních nebo novějších fotografií valašský region minulosti i současnosti – jeho přírodu, architekturu, kroj, lidovou výrobu a zvyky.

Autorka scénáře: Mgr. Milada Fohlerová
Výtvarná realizace: Božena Spáčilová

Brali mne za vojáčka

Nově otevřená expozice vsetínského zámku. V ní je přestaven vznik Československé armády za první republiky a následně je nastíněn vývoj ČSLA a jejího vybavení během 20. století. Expozice je zaměřena na historii osvobozovacích bojů na Vsetínsku během druhé světové války a historii vsetínské Zbrojovky. Mimo textů o historii jsou v expozici originály zbraní a vybavení vojáků, kteří se účastnili významných událostí na Vsetínsku v pohnuté době 20. století.

Autoři scénáře: Bc. Dušan Janiš, Mgr. Pavel Mašláň
Výtvarná realizace: Božena Spáčilová