Stálé expozice

V tom vsetínském zámku

Komorní expozice nabízí v kostce historii zámku a bývalých majitelů vsetínského panství. Tentokrát tak trochu netradičně - interaktivně vám na sebe leccos prozradí sami majitelé zámku, jejichž postavy v životní velikosti vás přivítají v zámeckém vestibulu. Součástí nové expozice je i ukázka archeologických nálezů ze Vsetínska a ze zámeckých sklepů, které jako nejstarší části zámecké budovy byly odkryty v 60. letech minulého století. Bonusem je pak Historický kaleidoskop, který vás obrazovou formou seznámí s fakty i fikcemi z minulosti zámku a jeho majitelů.

Za dobu dlouhou 400 let se vsetínský zámek stal nedílnou součástí historie našeho podhorského města a celého Vsetínska v srdci Valašska. Mnohdy byl doslova přímým svědkem nejrůznějších historických událostí. I když v posledních desetiletích 20. stol. se v něm spíše hrávalo na cimbálku a snad ještě častěji tančilo v kole či na jevišti, nebyl v minulosti určen výhradně k účelům kulturním.
Jako šlechtické sídlo sloužil zámek od počátku 17. stol. především k bydlení a reprezentačním účelům, v historických mezidobích též jako sídlo správy vsetínského panství. V jeho zdech se vystřídalo mnoho majitelů a správců. Někteří z nich za sebou zanechali v dějinách Vsetínska výraznější stopu, ať už v podobě materiální nebo jen v zápisech kronikářů a historiků. K jiným byla paměť letopisců méně milosrdná. Každé ze čtyř století vtisklo zámku svůj specifický charakter. Až do poloviny 18. stol. Se mohli návštěvníci zámku obdivovat vzdušným renesančním arkádám kolem celého nádvoří, zatímco jeho majitelé díky nim často trpěli chladem a po přepadení a vypálení zámku uherskými povstalci – kuruci dlouho i jeho bezútěšným stavem. Teprve ve 30. letech 19. stol., po rozšafnější přestavbě za posledního šlechtického majitele, rozkvetl zámek do nové, tehdy módní klasicistní podoby, kterou si udržuje prakticky až dodnes. Děje, které se na půdě zámku po dobu jeho existence odehrávaly by vydaly na slušnou publikaci. Zabývat se všemi zevrubně nebylo záměrem autorů expozice. Ta chce pouze připomenout nejvýznamnější milníky jeho stavebního vývoje a seznámit návštěvníka s majiteli, kteří se do jeho historie zapsali nejvýrazněji.

Autoři scénáře: Mgr. Hana Jabůrková a Mgr. Olga Mehešová
Část o nejstarším osídlení Vsetínska: Mgr. Ladislav Štěpánek
Výtvarná realizace: Božena Spáčilová

Pod jménem Valachů

V rámci inovace stálých expozic vsetínského muzea byla k 27. 7. 2010 nově otevřena historická expozice „Pod jménem Valachů“ , která je věnována historii lidových bouří na Vsetínsku v 17. a 18. století. Historické exponáty a památky dokládají rozsáhlý a významný odboj neohrožených obyvatel moravsko-uherského pomezí proti katolické vrchnosti v průběhu let 1620 - 1644. Po boku protihabsburské domácí i cizí reformační šlechty vedli Valaši otevřený i skrytý boj „Ve jménu Boha a vlasti“ především za zachování svého náboženského cítění, proti neúnosným feudálním povinnostem a za získání svobody samotné. Ani po násilném umlčení lidového hnutí na sklonku třicetileté války tajný zápas poddaných za svobodu hlásání božího slova neskončil. V 18. století se Valašsko dokonce stává příkladem pro ostatní moravské evangelíky v předtolerančním hnutí a vede k vydání Tolerančního patentu Josefa II. v roce 1781.

Autorka scénáře: Mgr. Hana Jabůrková
Výtvarná realizace: Božena Spáčilová

Počátky sběratelské činnosti na Vsetínsku

Nová expozice vsetínského muzea věnuje pozornost nejstarším muzejním sbírkám, významným výstavním událostem, které koncem 19. století podnítily i na Valašsku národní sběratelskou aktivitu a vzdává hold osobnostem, jejichž zásluhou muzeum ve Vsetíně vzniklo a úspěšně se dále rozvíjelo. První ojedinělé sběry nadšených dobrovolníků umožnily už v osmdesátých letech 19. století lépe poznat život, kulturu a tradice místních obyvatel, jejich řemeslné dovednosti, včetně přírodního bohatství zdejšího dosud nepoznaného kraje, a přilákat zde nové cestovatele, umělce i podnikatele v nejrůznějších průmyslových oborech. První výstavní projekty zkrátka pomohly, spolu s dalšími aktivitami, otevřít světu brány na Valašsko.

V expozici máte možnost shlédnout unikátní exponáty, které patří k nejstarším ve vsetínských muzejních sbírkách, a které se vztahují k Umělecké a valašské národopisné výstavě na Vsetíně 1892 a Národopisné výstavě českoslovanské v Praze 1895. Provází je desítka informačních panelů, věnovaných vybraným osobnostem kulturního a společenského života vsetínského na přelomu 19. a 20. století. Vystaveny jsou i památky z osobní pozůstalosti MUDr. Františka Sovy a jeho choti Bibiany Sovové – Václavkové, kteří se zasloužili nejen svou veřejnou aktivitou, ale i darováním své soukromé sbírky starožitností o založení vsetínského muzea v r. 1924.

Autorka scénáře: Mgr. Hana Jabůrková
Odborná spolupráce: Mgr. Milada Fohlerová
Výtvarná realizace: Božena Spáčilová

Umění a umělecká řemesla

Zámecká expozice je přehlídkou uměleckohistorických muzejních sbírek a sbírky užitého umění. Představuje historický nábytek různých slohových období, obrazy, keramiku, porcelán, sklo, zbraně, hodiny a textil, pocházející z šlechtického i měšťanského prostředí 17. až 20. stol. Je zde vystaven i unikátní soubor ohýbaného nábytku značky Thonet a J.& J. Kohn. Vstupní část rovněž seznamuje s historickým stavebním vývojem vsetínského zámku a přehledem všech jeho dosavadních majitelů. Samostatnou část expozice tvoří Pamětní síň bratří Františka, Emila a Rudolfa Hlaviců – vsetínských výtvarných umělců.

Vsetínsko v lidové výrobě, kroji a obyčejích

Národopisná expozice dokumentuje vedle vývoje lidového odívání a udržování výročních obyčejů na Vsetínsku především tradiční výrobní techniky v této oblasti. Je věnována pouze podomácké výrobě nevyučených jedinců, tzv. „náturistů“, vyrábějících potřeby pro vlastní domácnost či hospodářství a pro nejbližší okolí. V některých obcích se pak postupně výroba jednoho druhu výrobků určených pro obchod specializovala. Při výrobě se využívaly především snadno dostupné přírodní materiály, jako dřevo, proutí, sláma, len, ovčí vlna, omezeně i konopí a štěpný pískovec.