Dne 10. října 1855 zahájila v Krásně nad Bečvou (dnes součást města Valašské Meziříčí) provoz sklárna společnosti S. Reich & Co. Ve své době největší ze sklářských hutí na Valašsku už 17 let nefunguje, připomeňme si ale krátce její zajímavou historii.

Sklářství patřilo po staletí ke specifickým řemeslům zdejšího kraje. Bohatství zdejších lesů vedlo správu alodního velkostatku Valašské Meziříčí k žádosti o povolení zařídit v Krásně nad Bečvou sklářskou huť, kterou podala v březnu 1854. Dřevo mělo být ve sklárnách využito jako topivo a sklárna měla stát na vrchnostenských pozemcích nazývaných Na Podhoří – kousek od okresní silnice vedoucí k Rožnovu. Proti stavbě však byli jak meziříčští, tak krásenští měšťané. Báli se jednak ekonomických dopadů, které by s sebou zavedení tovární výroby a následný předpokládaný rozvoj dopravy přinesl (tušili, že bude opět řešena otázka stavby železnice, proti níž protestovali), tak i důvodů ekologických. Sklárna byla také obrovským rizikem pro šíření požárů. Navzdory protestům byla ale stavba sklárny 22. května 1854 povolena. Podle plánu Ignáce Klosse byla postavena budova pro továrníka, obytný dům pro dělníky a výrobní budova, v níž byly (po úpravách) umístěny dvě tavící pece. K budovám přibyla (na základě povolení z 11. září 1854) ještě dlouhá budova brusírny, v níž byla umístěna také stoupa a další obytné prostory. Vlastní výroba v krásenských sklárnách byla zahájena 10. října 1855, jak se dozvídáme z pozdějších záznamů továrníka Aloise Reicha, který na chod krásenské sklárny dohlížel.  Zřejmě se jednalo o zkušební provoz, protože vlastní kolaudace stavby proběhla dle úředních záznamů až 30. října 1855.

Sklárny firmy S. Reich & Co. patřily k největším výrobcům osvětlovacího skla na území tehdejšího Rakouska – Uherska a právě na tento sortiment se krátce po zprovoznění začala  krásenská sklárna specializovat. Firma S. Reich & Co. celkem disponovala 10ti sklárnami o 20ti sklářských pecích, dvěma rafineriemi a obchodními pobočkami v Evropě, Asii i Americe. Podle prezentace na světové výstavě ve Vídni v roce 1873 byla firma největším podnikem v Rakousko-Uhersku a německých zemích. Své významné postavení na trhu s osvětlovacím sklem si sklárna udržela i po krachu firmy (1934) a následném zařazení k akciové společnosti Českomoravské sklárny, ale i po celou druhou polovinu 20. století. Osvětlovací sklo, zhotovené především z vrstveného skla s vynikajícími difusními vlastnostmi, se ve sklárnách vyrábělo i po oddělení automatické výroby od ručního provozu a privatizaci skláren v roce 1993. Po deseti letech však došlo k další krizi: pece v krásenských sklárnách nadobro vyhasly v roce 2003. Z původních budov, postavených k roku 1855, se do dnešních dnů dochoval jen tzv. panský dům (Zašovská 262), stojící nedaleko od vstupu do průmyslového areálu firmy Schott.