Důstojný pán, páter František Gogela se narodil 13. 9. 1854 v Podhradní Lhotě. Chvíli po narození se s rodinou přestěhoval do Holešova. Vystudoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, odkud pokračoval ve studiu na teologické fakultě v Olomouci. Po studiích působil na farnostech v Kyjově a Bílovicích u Uherského Hradiště a později v Místku a Hukvaldech. Na přelomu 19. a 20. století se usadil doma v Podhradní Lhotě a blízkých Rajnochovicích v Hostýnských vrších, kde působil jako katolický farář. Nevěnoval se jenom věcem duchovním, ale i světským, a to konkrétně průzkumy v oblasti botaniky. Je autorem mnoha floristických pojednání a studií. Při svých studiích se zaměřoval na oblasti Frýdecko-Místecka, Novojičínska a Valašskomeziříčska, ze kterých vychází Květena okolí Místeckého (1890–1899) a Květena Beskyd moravských, vydaná v letech 1903–1906. Věnoval se také málo prozkoumaným oblastem nejvyšších vrcholů Beskyd jako Radhošť, Lysá hora a Smrk. Nejvíce prací věnoval květeně Hostýnských vrchů. Ze sběrů v této oblasti sestavil František Gogela tzv. Valašský herbář, který daroval Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí. Nevěnoval se jenom rostlinám cévnatým, ale také sběru a determinaci mechorostů. Sestavil sbírku 39 nejhojnějších mechorostů, kterou daroval Musejní společnosti v roce 1911. Zemřel 27. 2. 1922 v Třeběticích u Holešova, kde strávil svá poslední léta. Poslední nedokončené dílo Květena horstva Hostýnského (z roku 1913) nechali v úctě k osobě Gogelově otisknout již po jeho smrti farníci a spoluobčané z Třebětic (1927–1931).

V botanických sbírkách Muzea regionu Valašsko se nachází 16 svazků Gogelova „Valašského herbáře“ čítající téměř 1 000 rostlin a příruční herbář pro Valašsko významných rostlin obsahující 103 položek z Podbeskydské pahorkatiny a Beskyd. Rostliny se zachovaly ve velmi dobrém stavu a jsou cennými doklady flóry valašského regionu.

Červený seznam ohrožených druhů cévnatých rostlin je seznam, kde jsou ohrožené druhy rostlin zařazeny do několika kategorií dle jejich ohrožení:

  • Kriticky ohrožené druhy (C1) – mezi kriticky ohrožené druhy se řadí ty druhy, které mají pouze 1–5 lokalit a jsou tedy velmi vzácné anebo druhy mizející, tedy ty, které ztratily 90 % lokalit, kde byly tyto druhy v minulosti zaznamenány.
  • Silně ohrožené druhy (C2) – do této kategorie spadají druhy, které mají 5-20 lokalit nebo druhy u kterých zmizelo 50–90 % lokalit.
  • Ohrožené druhy (C3) – mezi ohrožené druhy se řadí druhy, které oproti historickému rozšíření ustoupily o 20–50 %.

Rudohlávek jehlancový (Anacamptis pyramidalis)

Název tato rostlina dostala podle nachově červených kvítků a pyramidálního tvaru květenství. Patří mezi orchideje rostoucí v české přírodě. Roste na výslunných loukách a křovinatých stráních, také v lemech lesů. Kvete v květnu až červnu, květy opylují motýli. Dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy ČR (C1) a je zákonem chráněný.

Vratička mnohoklaná (Botrychium  multifidum)

Tento velmi vzácný druh patří mezi kapradiny. Typickými biotopy jsou horské louky a pastviny, lesní světliny a křovinaté stráně. Dřív byl druh považovaný za vyhynulý, ale díky nálezu nových lokalit se dnes dle červeného seznamu řadí mezi druhy kriticky ohrožené (C1) a je zákonem chráněný jako kriticky ohrožený.

Plavuník Zeillerův (Diphasiastrum zeilleri)

Velmi nenápadný druh často unikající pozornosti. Je jeden z 16 druhů rodu plavuník. Roste ve světlých jehličnatých lesích na kyselém substrátu, dlouhodobě prosperuje i na druhotných stanovištích – lyžařských sjezdovkách nebo okrajích cest. V červeném seznamu patří mezi kriticky ohrožené druhy ČR (C1) a je chráněn zákonem.

Rybíz skalní (Ribes petraeum)

Rybíz rostoucí v horských oblastech na vlhkých skalnatých svazích, často v okolí vodních toků, ve stinných lesích, lavinových svazích a karech. Dříve běžný druh, dnes v červeném seznamu patří mezi kriticky ohrožené druhy ČR (C1), zákonem však chráněný není.

Švihlík krutiklas (Spiranthes spiralis)

Tato na první pohled nenápadná rostlina s velmi komickým jménem patří mezi orchideje a je jediným zástupcem tohoto rodu rostoucího v ČR. Počátkem 20. století se vyskytovala na více jak 100 lokalitách, dnes bychom je spočítali na prstech jedné ruky. Hlavním důvodem mizení tohoto, ale i výše zmíněných druhů je změna způsobu obhospodařování a likvidace vhodných stanovišť. Na Valašsku jde většinou o zánik pastvin, kdy dobytek udržoval bezlesí a narušováním půdy kopyty usnadňoval vyklíčení semen mnoha druhů. Dle červeného seznamu je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (C1) a je chráněn i zákonem.

Kociánek dvoudomý (Antennaria dioica)

Vytrvalá rostlina s plazivým oddenkem. Kvete v květnu až červnu, v horách až v červenci. Roste ve světlých listnatých lesích a borech, v lesních lemech, na pastvinách, pasekách a při okrajích cest, v pásmu od nížin až do hor. Z mnoha lokalit vymizel, a proto se v ČR dle červeného seznamu řadí mezi silně ohrožené druhy (C2), zákonem však chráněný není.

Bělolist žlutavý (Filago lutescens)

V České republice rostl v minulosti vzácně až roztroušeně. Později značně ustoupil v důsledku intenzifikace zemědělství, dnes je na většině území velmi vzácný. V posledních letech byl druh nalezen na řadě nových lokalit. Vyhledává místa s nezapojenou vegetací. Kvete od června do září. Patří podle červeného seznamu mezi silně ohrožené druhy (C2) a zákonem je chráněný jako kriticky ohrožený.

Hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum)

Tento druh patří mezi kapradiny a v přírodě ho lze velmi lehce přehlédnout. Roste na vlhkých až mokrých loukách a pastvinách, ve světlých lesích. V ČR patří podle červeného seznamu mezi silně ohrožené druhy (C2) a je hráněný zákonem.

Hořec křížatý (Gentiana cruciata)

Název dostala tato rostlina podle křižmostojných listů, které při pohledu shora připomínají kříž. Roste na světlých a sušších loukách a pastvinách nebo v lemech křovin a lesů. Kvete od července do října. I tento druh hořce byl používán pro své léčivé účinky. Dnes je jeho sběr zakázaný, je zákonem chráněný a podle červeného seznamu patří mezi druhy silně ohrožené (C2).

Tolije bahenní (Parnassia palustris)

Tato vlhkomilná rostlina je jediným druhem rodu tolije rostoucím v ČR. Osídluje především vlhčí i chladnější místa, často v podhůří nebo v horách. Vyrůstá na vlhkých loukách, slatinách, rašeliništích, březích rybníků a potoků, poblíž pramenišť, v karech. V česku došlu k výraznému úbytku lokalit, pravděpodobně díky melioračním zásahům, a proto se řadí podle červeného seznamu mezi silně ohrožené druhy (C2) a je zákonem chráněná.

Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)

Hořký jetel, tak zní lidový název této léčivé mokřadní rostliny. Je jediným zástupcem rodu vachta. Kvete v květnu a červnu. Trpí úbytkem stanovišť v důsledku meliorací a odvodňování luk a díky tomu patří dle červeného seznamu mezi ohrožené druhy (C3), je zákonem chráněný a ve volné přírodě se nesmí sbírat.

Hruštice jednostranná (Orthilia sekunda)

Patří do čeledi vřesovcovité a je jediným zástupcem rodu hruštice. Kvete v červnu a červenci. Roste ve světlých jehličnatých a listnatých lesích a na jejich okrajích. U nás má na celém území roztroušený až hojný výskyt. Patří podle červeného seznamu mezi ohrožené druhy naší květeny (C3), zákonem chráněný není.

Hruštička menší (Pyrola minor)

Tento druh patří také do čeledi vřesovcovité. Kvete v červnu a v červenci, roste převážně ve vyšších polohách. V minulosti býval poměrně hojným druhem, dnes z mnoha lokalit ustupuje a to hlavně díky změně hospodaření v lesích. V ČR je dle červeného seznamu řazen mezi ohrožené druhy, zákonem však chráněný není.

Kopřiva žahavka (Urtica urens)

Tato kdysi běžná rostlina v posledních letech v české krajině nápadně mizí, je proto v červeném seznamu řazena mezi ohrožené druhy ČR (C3), zákonem chráněná není.

Kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia)

Tato vlhkomilná bylina se vyskytuje pouze na severovýchodě Moravy, a proto patří dle červeného seznamu mezi ohrožené druhy ČR, avšak zákonem chráněná není. Vykvétá v květnu a červnu.