Zdobené vejce darované při velikonoční pomlázce plnilo řadu funkcí. Jednou z nich byla komunikace mezi ženou a mužem, zejména mezi svobodnou dívkou a mládencem. V tomto případě mělo vejce většinou význam milostného poslání a prostředku k vyslovení či potvrzení (nebo naopak odmítnutí) mileneckého vztahu. Dokladem toho je výzdoba kraslic – jednak vyobrazení erotických motivů (např. srdce, dvojice ptáků, figurální motivy), především ale četné nápisy o lásce.

Na velikonočních vejcích z Valašska se texty objevovaly poměrně často. Jejich četnost byla pravděpodobně dána technikami, jimiž se zdejší kraslice zdobily a které umožňovaly psát na skořápky vajec kratší i delší zprávy. Bylo to batikování (vykrývání vzoru včelím voskem a následné přebarvení vejce) a gravírování neboli vyškrabování (vzor se vyrýval na přebarvené vejce). Méně dochovaným způsobem bylo leptání (vzor se na nabarvené vejce vyleptával zašpičatělým dřívkem namočeným do kyseliny).

Erotické nápisy se na kraslicích obvykle vyskytovaly jako kratší rýmované verše buď v podobě sdělení od dívky chlapci (méně pak opačně), nebo ve formě obecných textů vypovídajících o lásce. Jejich prostřednictvím se daly vyjevit rozmanité city s láskou spojené: náklonnost, touha, zklamání či odmítnutí.

Nejčastější byly vzkazy vyznávající lásku: „Koho ráda mám, tom vajíčko dám,“ či „Vajíčko malované z lásky darované."

Nechyběly ani texty, které plnily funkci pozvání milého k dívce, přičemž některé byly až sexuálně vyzývavé: „Kohoutek na plotě, kukačka v hloží, přijdi k nám synečku, dokud sem v loži." Nalezly se i verše odkazující na možný předmanželský sex: „Spívaj kohútku, dám Ti pohánky abys nezaspal u svej galánky."

Velké množství nápisů pojednávalo o falešné lásce či o podvodném chlapci, jako: „Kolik je klásečků v ječmeném snopečku, tolik falešnosti při každém synečku," nebo „Ty sy synku jak ten pták pomiluješ necháš tak.“

Jiné zase ujišťovaly o věrnosti: „Nad Rožnovem hora Černá, moje láska k Tobě věrná." Další naopak vypovídaly o obtížnosti věrný zůstat: „Kdo se jednou zamiluje ten má z lásků peklo stálé musí srdce držet by mu neuteklo.“

Prostřednictvím textů na kraslicích si dárkyně také kladly podmínky pro vhodného nápadníka: „Nepůjdu já za takého, co nemá domka dřevěného." Z období socialismu pak pochází (spíše ironické) přání: „Kdo chce líbat moje ústa, ten mosí být komunista!“

Verši na vajíčkách se sdělovalo i odmítnutí: „Nechoď k nám synečku, neráda Ťa vidím, máš ďůravé gatiska, já sa za ťa stydím,“ nebo „Pod našim oknem teče voda dvoja, nemysli si synečku, že budu tvoja,“ či „Gdo to chodí kolem oken, pokoja mě nedá, ať si ze svým tataráčkem jinde štěstí hledá."

Vyjádření neopětovaného citu prostřednictvím velikonočního vejce potvrdil i dlouholetý ředitel muzea Jiří Haas ze Vsetína. Ten byl ve 2. polovině 50. let 20. století odmítnut veršem: „Ledajaký mrťafa, ať se za mnou neťapá.“ V reakci na to při dívčí pomlázce obdaroval odmítavé děvče vejcem s nápisem: „Pro jedno kvítí slunce nesvítí.“

Své zastoupení tu měly i texty žertovně laděné: „Měla Anička ráda Janíčka, myši mu zežraly obě dvě vajíčka. Včera jedno dneskaj druhé zítra přijde o to dlúhé.“

Výčet erotických nápisů vyskytujících se na valašských kraslicích uchovaných v muzejních sbírkách zakončíme veršem vypovídajícím o důležitosti milostného citu: „Bez lásky je svět chudičký, jako země bez vodičky.“