V 60. až 80. letech minulého století se velké oblibě spotřebitelů těšilo ručně vyráběné užitkové sklo – nápojové, stolní i dekorativní, které bylo zdobeno specifickými hutními dekory. V dobovém propagačním letáku výrobce, tehdy Moravských skláren – podniku sdružujícího za socialismu sklárny v Květné, Karolince a Vrbně, se dočteme: „Technologie tvarování u sklářské pece byla obohacena o techniku vynalezenou pracovníkem závodu E. Tylčerem, která výrazně ovlivnila celou produkci a s úspěchem se prosadila i na zahraničních trzích.“

Letos je tomu již 45 let od úmrtí Emanuela Tylčera (1905–1978) – vedoucího pracovníka, technika, technologa, konstruktéra, vynálezce i designéra, který svůj profesní život zasvětil sklárně v Karolince. Jeho výzdobné techniky hutního tvarování spočívaly v použití specifických „reliéfních“ forem, přičemž jedna z nich se zachovala v soukromém majetku sklářského mistra Františka Lukáče. Ten ještě v 70. letech minulého století na huti v Karolince osobně zažil Emanuela Tylčera, tehdy již zasloužilého seniora, který i na důchodě do huti docházel a dále vyvíjel jak technologii inovativního „tváření“ skla a k ní potřebné pomůcky či nástroje, tak i nové „T-dekory“. V té době byly zaregistrovány i dva patenty a právě jeden z nich se váže k jediné známé dochované formě.

František Lukáč spolu s pedagogem Uměleckoprůmyslové školy sklářské Valašském Meziříčí, sklářským umělcem MgA. Ondřejem Strnadelem vyzkoušeli tuto jedinečnou formu na školní huti a zhotovili několik pivních půllitrů s výrazným vzorem vtlačeným do dna. Z demonstrace výrobního postupu bylo pořízeno dokumentační video, které bylo záhy prezentováno na loňské podzimní sklářské konferenci v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou a poté bylo představeno během lektorských programů i studentům valašskomeziříčské sklářské školy. Zájemci z řad veřejnosti si ho nyní budou moci prohlédnout na přednášce muzejní historičky umění Mgr. Olgy Méhešové o fenoménu zv. „tylčroviny“, která se bude konat v Muzeu regionu Valašsko ve Vsetíně (8. 3.) či ve Valašském Meziříčí (9. 3.).

Slangovým výrazem „tylčroviny“ lze pojmenovat nejen techniky hutního tvarování skla, jejichž původcem je tedy Emanuel Tylčer, ale i T-dekory, které díky těmto výrobním postupům zdobily dna, nohy či pláště nádob. Postup výroby byl v podstatě značně efektivní – geniálně jednoduchý, poměrně rychlý a na ruční výrobu i levný – a přitom rovněž velmi efektní (s velkou variabilitou reliéfních dekorů).

Článek zveřejnil Valašský deník 1. 3. 2023, odkaz zde.