Jablko je v současnosti považováno za běžné a celoročně dostupné ovoce. Možná až natolik běžné, že málokoho napadne, že i když na našem území lidé plody jabloní začali konzumovat již v pravěku, muselo uplynout ještě mnoho tisíciletí, než si jablko vydobylo své současné výsostné postavení v našem jídelníčku.

Ušlechtilé odrůdy vznikaly nejdříve nahodile, a to především v jižních oblastech Evropy, kde pro jejich růst panovaly příhodnější podmínky. O jejich šíření se zasloužili především Římané prostřednictvím svých kolonií, později se na našem území začaly pěstovat v klášterních zahradách – o existenci ovocných zahrad se z klášterních písemností dozvídáme již v 11. století. V době husitské docházelo v některých krajinách k útlumu ovocnářství, někteří radikální kněží dokonce zakazovali jíst ovocné plody a kázali ničit stromy (zatímco ve starověkém Řecku bylo jablko zasvěcené Venuši znamením touhy, lásky a symbolem a nabídkou svatby, v křesťanství představovalo toto ovoce symbol pokušení a prvotního hříchu). V lidové kultuře ale přes všechny dějinné nesnáze zůstala jablku role ovoce nesoucího nejbohatší symboliku. Vždy symbolizovalo především lásku a plodnost. V písňovém folkloru zvěstovalo darem nabídnuté jablko náklonnost a vyznání lásky. Fungovalo i jako poslíček lásky – milenci si jej posílali po vodě se vzkazy, ale dávali si i jiné ovoce jako ořechy, hrušky, švestky či višně. Znamením lásky býval také darovaný ovocný koláč. Největší množství milostné magie se vázalo na vánoční svátky. O Vánocích nosili mládenci pannám koledy (jablka, ořechy, šátky), za což je ony obdarovávaly o masopustu. Přestože mnohá symbolika upadla postupně v zapomnění, snad každý si i dnes vybaví roli jablíčka při vánočním věštění. Hádání budoucnosti z rozkrojeného jablka má prý původ až u Keltů. Pokud se po rozkrojení jablka objevila hvězdička, symbolizovala štěstí, křížek naopak věštil smrt… Byla to oblíbená, i když často krutá věštba a lidé, v minulosti mnohem silněji oddaní víře i různým pověrám, se v případě nepříznivé věštby dlouho trápili. Nelze se proto divit, že si snažili naklonit osud na svou stranu. Jak? Stačilo vybrat pro rozkrojení takový plod, který má tzv. „bubáka“ (zbytky květního kalichu) pěticípého tvaru – uvnitř takového jablka se po rozkrojení mohli vždy radovat z hvězdičky, kdežto při výběru plodu se čtyřcípým „bubákem“ museli po rozkrojení očekávat nejhorší.

Pokud se chcete dozvědět, zda se právě Vaše ovocná úroda hodí ke štědrovečernímu věštění, nebo se o svých pěstovaných odrůdách dozvědět mnoho zajímavého, nenechte si ujít přednášku dr. Radoslava Vlka o starých krajových odrůdách ovoce na Valašsku, kterou vyvrcholí krátkodobá výstava krajových odrůd v zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. Výstavu můžete shlédnout od 27. do 30. října, přednáška se koná v neděli 30. října od 14:00 tamtéž.

Článek zveřejnil Valašský deník 21. 10. 2022, odkaz zde.